Mami, ahoj

Není mnoho bolestnějších události než ztratit rodiče, obzvlášť mámu, která nás i se 2 sourozenci porodila. Stát se sirotkem je strašné i v mém zdánlivě pokročilém věku - nyní 64 let. 

Skvělý otec, který nám uměl předávat své bohaté znalosti a zkušenosti, bohužel opustil náš svět velmi předčasně, ve svých 44 letech. 

Vše potom zůstalo na mámě a ač jsme všichni tři byli v té době vlastně už těsně dospělí, tak nás svým nenásilným a milým způsobem vedla dál. Její láska k dětem a vnukovi nepovolila ani v některých složitějších životních situacích. Celoživotní četba knih, kterou jsem od malička převzal, vztah k zahrádkaření, přírodě a empatie k lidem nechť je nám příkladem jak má bohulibý člověk vypadat. Jako blesk z čistého nebe nás v nedožitých 85 letech po těžké mrtvici náhle opustila, ale její odkaz, podobně jako u otce, zůstane až do konce našich dnů. 

Čest památce našich rodičů! Všech.